Narazil jsem na komentář Phila Lawlera, v němž si stěžuje na zprzněný anglický překlad sekvence Stabat mater: z jakýchsi ideologických důvodů, které mi unikají, v anglofonním prostředí jsou však patrně všeobecně známé, jsou na indexu archaická (ale ne zas tak moc, přečtěte si Pána prstenů) zájmena „thou“, „thee“, „thine“ apod., takže, jak píše Lawler, Beauty loses; ideology wins:
Let me mingle tears withtheeyou,
Mourning him who mourned for me,
All the days that I may live.
A dále:
Virgin of all virgins blest!
Listen to my fond request!
Let me share your grief divine.
Let me to my latest breath,
In my body bear the death,
Of that dying Son ofthineyours.
Nemohl jsem si nevzpomenout na podobný případ z našich českých luhů a hájů: modernizované verze (jsou nejméně tři, jedna v Kancionálu a dvě v Mešních zpěvech) pokladu české duchovní písňové tvorby, písně Jezu Kriste, štědrý kněže:
Jezu Kriste, štědrý kněže
s Otcem, Duchem jeden Bože,
tvoje štědrost našezbožiezboží,
Kyrieleison
Editor se patrně strachoval, aby moderní křesťan nebyl zmaten neznámým slovem „zbožie“ – takže mu raději naservíroval slovo známé, které ovšem v moderní češtině znamená už něco zcela jiného. Moderní křesťan je za to nepochybně vděčný: archaický tvar „zbožie“ by nutil k přemýšlení, co se tím vlastně myslí, a na to on není zvědavý.
Žádné komentáře
Vložit komentář