Domácí liturgie – 32. neděle v mezidobí / Dušičky

Za minutu 12, ale přece... A se zpožděním doplňuji i brožuru k Dušičkám (ačkoliv pevně doufám, že za rok už nebude třeba...).

32. neděle v mezidobí (A)
32. neděle v mezidobí - čtení

Dušičky
Dušičky - čtení

„Scéna pro performanci“?

Architekt Roman Brychta se veřejně dopustil mimořádně mimózního výroku. Poslyšte, co pravil o funkci stavby, jíž je křesťanský chrám, tento odborník v oboru architektury, tj. umění budovat stavby:

Domácí liturgie – slavnost Všech svatých

Vzhledem k nemožnosti účasti na mši svaté slavíme u nás doma o nedělích „domácí liturgii“. Napadlo mě, že by se moje příprava mohla hodit i někomu jinému, a tak jsem pro příští neděli, která je zároveň slavností Všech svatých, připravil „brožurku“ (vlastně jen přeložený list A4) s předstihem a dávám k dispozici sem.

Došlo e-mailem...

Jak být moderní

Narazil jsem na komentář Phila Lawlera, v němž si stěžuje na zprzněný anglický překlad sekvence Stabat mater: z jakýchsi ideologických důvodů, které mi unikají, v anglofonním prostředí jsou však patrně všeobecně známé, jsou na indexu archaická (ale ne zas tak moc, přečtěte si Pána prstenů) zájmena „thou“, „thee“, „thine“ apod., takže, jak píše Lawler, Beauty loses; ideology wins:

Současná katedrální liturgie

Shodou okolností jsem měl možnost zúčastnit se třikrát během krátké doby liturgie v katedrále sv. Víta: šlo o slavnost Seslání Ducha svatého spojenou s udílením svátosti biřmování, slavnost Božího Těla, a kněžské svěcení následující neděli. Nedá mi to, abych zde neutrousil několik poznámek k současné podobě liturgie v této „matce českých kostelů“.

Ztraceno v překladu – 3. Úkon kajícnosti

Jde mi zde o první způsob úkonu kajícnosti – o tradiční confiteor (byť v pokoncilním mešním řádu upravené):

Latinsky	Liturgický překlad	Doslovný překlad
Confiteor Deo omnipotenti, et vobis fratres, quia peccavi nimis cogitatione, verbo, opere et omissione: mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa. Ideo precor beatam Mariam semper Virginem, omnes Angelos et Sanctos, et vos, fratres, orare pro me ad Dominum Deum nostrum.	Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem, že často hřeším myšlením, slovy i skutky a nekonám, co mám konat. Je to má vina, má veliká vina. Proto prosím matku Boží Pannu Marii, všechny anděly a svaté, i vás, bratři a sestry, abyste se za mě u Boha přimlouvali.	Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám, bratři že jsem velmi zhřešil myšlením, slovem, skutkem i opomenutím. Je to má vina, má vina má veliká vina. Proto prosím blahoslavenou Marii vždy Pannu, všechny anděly a svaté, i vás, bratři, (po)modlete se za mě k Pánu našemu Bohu.

Mešní orace – slavnost Narození sv. Jana Křtitele

Porovnání překladu a misálové parafráze orací ze slavnosti Narození sv. Jana Křtitele.

Automatická sazba chorální notace online

Objevil jsem následující web, který do značné míry automatizuje sazbu chorálních not:

https://bbloomf.github.io/jgabc

Co to umí:

1. Vysázet nad zadaný text chorální noty zadané jednoduchou transkripcí GABC a výsledek exportovat do různých formátů (PDF, PNG, SVG, GABC);
2. automaticky generovat žalmový nápěv od každého modu ve všech verzích (tonus simplex, sollemnis, atd.), podložit jej libovolným žalmem a výsledek vysázet a exportovat v různých formátech;
3. automaticky podložit libovolný text zvoleným nápvěvem čtení (tonus lectionis) a exportovat výsledek;
4. z již utvořené databáze zpěvů proprií a ordinárií vysázet program mešní liturgie pro konkrétní příležitost.

To vše s možností nastavit všemožné potřebné parametry a s obsáhlou nápovědou.

Mešní orace – 3. neděle postní

Porovnání překladu a misálové parafráze orací ze třetí neděle postní – tentokrát bez komentáře.

Ztraceno v překladu – 2. Aklamace po pozdvihování

Po větší pauze způsobené mojí zaneprázdněností aktuálními událostmi (mým čtenářům – jsou-li jací – nepochybně známými) se pokusím vrátit k nakousnutým sériím. Dnes se podíváme na první z několika nepochopitelně nezvládnutých míst v českém překladu římského misálu: a to na aklamaci lidu po pozdvihování v rámci ritu svatého přijímání.

Mešní orace – 31. neděle v mezidobí

Překlady orací z minulé neděle se mi sice nepodařilo umístit na blog s předstihem, podívejme se však na ně aspoň zpětně. Orace budu pro stručnost uvádět bez standardních zakončení (k tomu viz úvodní příspěvek této série)

Mešní orace – úvod

Protože jsem čas od času nucen pořizovat pokud možno obsahově přesný překlad orací pro některé liturgické příležitosti (jako pomůcku pro sledování latinské liturgie), rozhodl jsem se dávat tyto překlady k dispozici zde – včetně latinského originálu a parafrází z Českého misálu pro porovnání, a příležitostně stručných komentářů. Krása a hloubka latinksých orací si zaslouží neupadnout v zapomnění.

„Principy teorie překladu“ – liturgický text

V minulém příspěvku jsem formuloval tezi, že smyslem překladu je vytvořit v cílovém jazyce text, který bude maximálně ekvivalentní textu v jazyce zdrojovém. Maximální ekvivalencí se přitom míní ekvivalence v co možná největším počtu ohledů, s upřednostněním těch, které jsou z hlediska typu daného textu důležité. Při volbě správné překladatelské strategie pro liturgický text je tudíž klíčové určit, které jsou jeho klíčové vlastnosti právě jakožto liturgického textu, tj. u kterých je nejvíce žádoucí zachovat při překladu ekvivalenci. Pojďme se tedy o to alespoň rámcově pokusit.

„Principy teorie překladu“

Ve své odpovědi Jakubu Pavlíkovi na jeho komentář jsem jej před časem tak trochu „utřel“ řka, že k tomu, abych v běžných případech mohl hodnotit zdařilost nebo nezdařilost překladu, nemusím ještě formulovat žádné abstraktní teoretické principy. Nicméně abych své teze učinil srozumitelnější, rozhodl jsem se zde přece jen cosi jako své „principy teorie překladu“ předložit.