Ještě jednou o Drastech

Kamarádka mě požádala o rozhovor pro Magazín Signály o klášterní kapli nového kláštera Bosých Karmelitek v Drastech.

Buranské diletantství papežského náhrobku

Hned když jsem poprvé spatřil náhorbek papeže Františka, tak jsem si toho všiml. Říkal jsem si: jak dlouho to asi potrvá, než se strhne pokřik. Trvalo to jeden den: ještě včera strýček Google na dotaz „Pope Francis tomb kerning“ nenašel nic, dnes je toho plný internet.

Nevím, jak to nazvat

Jaké asi musí mít pojetí Boha, Církve, bohoslužby i sebe sama jako kněze člověk, který dokáže toto?

Je vůbec možné, že pravděpodobně existují katolíci, pro které je něco takového OK?

Pohřbený hřbitov

Suchdol, čtvrť na severním okraji Prahy, má nový hřbitov. Vítězný hřbitov. Tedy, skorovítězný. Nevyhrál sice Hlavní cenu za architekturu 2023 – tu si odnesla jiná betonová kreace –, ale získal (společně s několika dalšími stavbami) ocenění „Finalista“. Pro hřbitov případné. Jedná se tak nějak o finální místo pobytu.

A totéž v bledě modrém...

Peter Kwasniewski lamentuje nad zrušeným projektem nové kaple univerzitní kaple Ježíše Krista Krále slavné Františkánské univerzity ve Steubenville v Ohiu. (O „kapli“ se jedná z formálního, církevněprávního hlediska, s velikostí to nemá nic společného). Takhle by to bývalo bylo mohlo vypadat, ale bohužel nebude:

Není kaple jako kaple

Je zajímavé porovnat plány (v jednom případě již v pokročilém stadiu realizace) dvou komunit bosých karmelitek na stavbu nového kláštera, a zejména klášterní kaple.

Karmel sv. Josefa, původně sídlící v Praze na Hradčanském náměstí, se před několika lety rozhodl přestěhovat do ruiny zemědělské usedlosti v Drastech, kterou sestry karmelitky za pomoci dobrovolníků proměňují v nový klášter. A nový klášter plánují i bosé karmelitky z Pleasant Mount v Pennsylvánii.

KREV BERÁNKOVA

Byl jsem požádán o nějaký text pro Magazín Signály ke zveřejnění na Zelený čtvrtek, tak zde nechávám odkaz (byť souvislost s liturgií je spíše volná).

Domácí liturgie – Slavnost Ježíše Krista Krále

• Brožurka 
• Čtení
• Hymnus Christus vincit (pro odvážné)

Domácí liturgie – 33. neděle v mezidobí

Opět na poslední chvíli:

33. neděle v mezidobí (A)
33. neděle v mezidobí - čtení

(Dodatek: Jako melodii hymnu jsem použil Consecration ze Sacred Harp.)

Domácí liturgie – 32. neděle v mezidobí / Dušičky

Za minutu 12, ale přece... A se zpožděním doplňuji i brožuru k Dušičkám (ačkoliv pevně doufám, že za rok už nebude třeba...).

32. neděle v mezidobí (A)
32. neděle v mezidobí - čtení

Dušičky
Dušičky - čtení

„Scéna pro performanci“?

Architekt Roman Brychta se veřejně dopustil mimořádně mimózního výroku. Poslyšte, co pravil o funkci stavby, jíž je křesťanský chrám, tento odborník v oboru architektury, tj. umění budovat stavby:

Domácí liturgie – slavnost Všech svatých

Vzhledem k nemožnosti účasti na mši svaté slavíme u nás doma o nedělích „domácí liturgii“. Napadlo mě, že by se moje příprava mohla hodit i někomu jinému, a tak jsem pro příští neděli, která je zároveň slavností Všech svatých, připravil „brožurku“ (vlastně jen přeložený list A4) s předstihem a dávám k dispozici sem.

Došlo e-mailem...

Jak být moderní

Narazil jsem na komentář Phila Lawlera, v němž si stěžuje na zprzněný anglický překlad sekvence Stabat mater: z jakýchsi ideologických důvodů, které mi unikají, v anglofonním prostředí jsou však patrně všeobecně známé, jsou na indexu archaická (ale ne zas tak moc, přečtěte si Pána prstenů) zájmena „thou“, „thee“, „thine“ apod., takže, jak píše Lawler, Beauty loses; ideology wins:

Současná katedrální liturgie

Shodou okolností jsem měl možnost zúčastnit se třikrát během krátké doby liturgie v katedrále sv. Víta: šlo o slavnost Seslání Ducha svatého spojenou s udílením svátosti biřmování, slavnost Božího Těla, a kněžské svěcení následující neděli. Nedá mi to, abych zde neutrousil několik poznámek k současné podobě liturgie v této „matce českých kostelů“.